Feäril, Thin
90 - 
| Celé jméno | Feäril, Thin |
| Druh / Pohlaví | Čistokrevný vlk |
| Věk | 3 roky |
| Hodnost | Tulák |
| Partner/ka | / |
| Rodina | Otec: Hilden (mrtvý) Matka: Galy (mrtvá) Bratři: Arian (mrtvý), Berhim (mrtvý), Haldair (nejspíše mrtvý) Sestra: Lothy (nejspíše mrtvá) |
| Schopnosti | Telepatie, Uzdravení |
| Cesta | Neutrál |
| Herní stav | Přítomný |
| Zastoupení ve hře | Hráč |
Magie 1/2
Povaha a minulost
Při deskripci Feärilovy povahy bych mohl popsat mnoho stran úvahami o něm a jeho úvahami a jeho myšlenkami. Jenomže v čem vás to připraví na setkání s ním?
Feäril není ani dobrý, ani zlý, ani veselý, ani smutný. Nic není černobílé, vyjímaje zebry, šachy a (spíše bílo černou) nacistickou ideologii, pokud se na to díváte z více než z jedné strany.
Je prostě jednoduše obyčejný vlk, ať si každý říká, co chce, o jedinečnosti každé osobnosti. Feäril si také rád namlouvá, že je jedinečný, nebo alespoň jedinečně obyčejný.
Jinak je Feäril spíše uzavřenější a citlivý melancholik, který rád přemýšlí a objevuje nové věci. Když se pro něco nadchne, jen tak se toho nevzdá a když se nadchne pro někoho, platí to dvojnásob. Ostatním vlkům moc nerozumí, ale snaží se s nimi vycházet co nejlépe (pokud je nejde obcházet) a své pocity, názory a potřeby zkouší pokud možno držet pod pokličkou, aby neobtěžoval. Raději před problémy uhýbá, než aby je řešil. Ve společnosti bývá nervósní a raději je sám, kdy může přemýšlet a jen tak se toulat krajinou. Feäril je celou svou duší tulák a na své tuláctví je svým způsobem hrdý. Jinak ovšem nemá mnoho vlastností, na které by mohl být hrdý. Prostě se snaží žít, jak nejlépe to jde. Někdy to naneštěstí nejde.
Jako člověk se Feäril od vlka příliš neliší, jakkoli to zní divně. Stříbřitě šedobílé, přistřižené, přesto docela dlouhé vlasy mají stejnou barvu jako vlčí srst a ani jantarové oči se příliš nezmění. I postava zůstává stejná, spíše hubená, než svalnatá a rysy má také spíše jemnější. Jeho povaha zůstává stejná, jen snad o něco pomaleji reaguje a vtipkuje, než totiž jeho podivná lidská ústa správně zformulují řeč. Celý jeho lidský vzhled má v sobě něco divokého a vlčího, ale přidává mu to na atraktivnosti a vypadá díky tomu jaksi energicky. Ovšem který mladý lovec odkázaný v divočině sám na sebe by tak trochu nezdivočel, nezvlčel? Skutečností zůstává, že i jako člověk má neobyčejně bystré, vlčí smysly a dokáže výt. Dříve Feäril často pozoroval lovce a snažil se pochytit jejich zvyky a způsob chování, přesto působí výstředně. Jeho lidská podoba se mu zamlouvá a baví ho zkoušet lidské možnosti. Oblečen chodí různě, ale vybírá si ty nejlepší možné kombinace elegance a efektivity, což na něm ovšem může vypadat dost… zajímavě. Většinou jej lze vidět v černém oblečení (košile, vesta nebo kazajka, kabát, plášť ke kotníkům, vysoké boty případně klobouk nebo nějakou jinou pokrývku hlavy - při zvláštních příležitostech). Vůbec se mu nedaří zacházet s lukem, přestože by se to rád naučil, ani neumí moc dobře bojovat s nožem, ale pro jistotu jej má pořád u sebe. Když má tedy dojít na boj, vrací se ke svým vlčím tesákům a drápům. Napadlo jej, že by mohl používat samostříl. (Navíc by se se svýma novýma rukama rád naučil hrát na nějaký hudební nástroj, třeba housle.)
